Slepice trochu jinak
Před nadcházejícími velikonoci přidáváme pár pro některé možná překvapujících informací o slepicích, jež tato zvířata, která drůbežáři rádi prezentují jako nemyslící stroje, ukáží v trochu jiném světle.
- Slepice mají velmi dobře vyvinutou komunikaci, v přirozeném prostředí používají desítky různých signálů, kterými si sdělují různé informace např. o potravě, nebezpečí, ale i jimi vyjadřují své emoce, jako je strach nebo naopak radost.
- Slepice patří (stejně jako například krávy) k nesmírně pečujícím matkám a pro své potomky udělají maximum, jsou schopné kvůli nim hladovět i je intenzivně bránit. S kuřaty komunikují už před jejich vylíhnutím, reagují na jejich potřeby jako je třeba vyšší zahřátí vejce nebo jeho pootočení.
- Snášení vajec je pro slepice navýsost intimní záležitost, kterou, pokud jen trochu mohou, realizují zásadně v soukromí. "Nutit slepice snášet vejce za plného světla ve společnosti jiných slepic je stejné, jako nutit člověk konat velkou potřebu uprostřed plného supermarketu," uvádí k tomu etolog Konrad Lorenzt.
- Slepice mají velice dobře vyvinuté kognitivní schopnosti a dokáží se od sebe učit. Jedna z etologických studií dokázala, že slepice byly schopny sledovat své družky mačkající zobákem v určitém pořadí tlačítka tak, aby dostaly odměnu a naučily se to od nich pouhým pozorováním jejich chování.
- Slepice mají velice dobrou pamět, rozeznají a zapamatující si přes sto svých družek včetně jejich sociální hierarchie a pokud mají možnost, dokáží velice dobře reagovat i na člověka a navázat s ním vztah.
A pokud byste se chtěli pro pobavení podívat na jednu poněkud pohádkovou a nadnesenou, ale dosti sympatickou slepičí vzpouru, zkuste tento film.