Rozhovor s novou mistryní ČR v kickboxu (70kg) - vegetariánkou Lucií Godzi Mlejnkovou

Zajímavý rozhovor s novou mistryní ČR v kickboxu (low kick, 70 kg) Luckou Godzi Mlejnkovou z Muay Thai Brno o thaiboxu, výživě i jejích osobních důvodech k tomu, proč je už roky vegetariánkou.


1. Ahoj Lucko, začneme takovou trochu nezvyklou otázkou: co první ti proběhne hlavou, když se řekne thajský box? Jaké emoce v tobě tenhle sport vyvolává?

"Asi to bude znít divně, ale jsou to dvě věci  a to sebekontrola a sebepřekonání. Není to proto, že by se člověk soustředil jenLucka Mlejnková sám na sebe, ale obojí se z mého pohledu týká spíše lidí kolem. Sebekontrola je zřejmá - prostě člověk musí nejprve zvládnout a ovládat sám seba své pocity, aby mohl pracovat s tréninkovými partnery, jinak jim může hodně ublížit. U sebepřekonávání je to tak. že slova "Já už nemůžu?" na tréninku thajského boxu prakticky neuslyšíte; mnoho lidí si to myslí, ale všichni kolem jedou, tak já pojedu taky - až nadoraz."

2. A (opět volná asociace :-) ) když bys měla podobně shrnout svůj vztah ke zvířatům.

"Jsem děcko z vesnice. Prostě patří do mého života. Nikdy se nestalo, že by u nás doma něco neběhalo po dvoře nebo po zahradě. Prostě tam byly, jsou a budou. Mám je  moc ráda, někdy se na ně zlobím, ale snažím se je respektovat takové, jaké jsou."


3. Můžeš popsat svoje důvody k vegetariánství? Tvá cesta k němu k němu byla hodně zajímavá...

"K vegetariánské stravě jsem přistoupila poprvé na střední škole díky kamarádce. V roce 2003 jsem odmaturovala na střední zemědělské škole, kde nám pedagogové vštěpovali, jak by měl chov a využívání ,,živočišných zdrojů" vypadat. V drtivé většině provozů,  které jsme během studia navštívili, zejména masných chovů, jsme se ale stále přesvědčovali o tom, že teorie a praxe jsou diametrálně odlišné. Některé zážitky v nás zanechali celkem hluboké stopy.  Byli jsme si ale vědomi toho, že my jako jedinci s celým systémem asi mnoho nezmůžeme a proto jsem začali se zametáním před vlastním prahem. Po několika letech jsem se pak vrátila k běžnému konzumnímu stravování - s vyřazením červeného masa. Okolí nebylo můj  styl stravování ochotno akceptovat.  Není tomu ale tak dlouho, co jsem začala válčit s váhovými limity a opět jsem musela svůj jídelníček přehodnotit. Opětovně jsem z něj vyřadila masné výrobky a velice záhy jsem si uvědomila, že nejen na těle, ale zejména ,,na duši" mi tento způsob stravování velmi prospívá. Bohužel ne vždy je snadné se svých zásad držet – je mnoho míst, kde má člověk na výběr buď hlad a nebo maso. Ačkoliv trénuji, dovolím si říci, velmi intenzivně, při vhodném výběru a přísunu rostlinných a alternativních zdrojů bílkovin nemám žádný problém se zvládáním tréninkové i závodní zátěže."

4. Jaký je tvůj pohled na bojové sporty z gendrového hlediska? Myslíš, že jsou v přístupu k nim ženy o hodně jiné oproti mužům?

"Určitě je jiný – stejně jako k většině ostatních věcí na světě :-). Liší se nejen v důvodech, ale i ve způsobu tréninku, zápasu a všeho kolem. Rozebírat toto téma je  ale na hodně dlouho - obávám se, že i kniha by se dala na toto téma napsat.
Za sebe mohu jen říci, že si opravdu nemyslím, že bojové sporty jsou jen pro ,,kluky“. Je spousta holek, které k nim mají ideální jak fyzické, tak psychické předpoklady, tak přece nebudou háčkovat ne?
Prozatím si ale netroufám  mluvit ze něžné pohlaví v bojových sportech obecně. Na to se v této oblasti pohybuji příliš krátkou dobu."


5. Kromě sportu a studia se věnuješ i cvičení psů. Kam až myslÌš, že může zajít porozuměnÌ mezi člověkem a zvířetem?

"Já se věnuji  klasickému výcviku psů. Tedy poslušnosti. Se svými psy - dle času, kterého nyní bohužel moc nemám, dělám i pachové práce a obrany. Se svou starší fenkou mám i jednu zkoušku záchranářskou. Láska zvířat, jak kdosi někde řekl, je bez omezení a bez výhrad. Mnohdy oproti lidem. Každopádně porozumění může zajít kamkoliv, kam jen to člověk dovolí. Vše by  ale mělo mít své meze. V médiích je občas vidět člověk, který má extrémně vyvinutý cit pro různé druhy zvířat. Pro nás, běžné smrtelníky, ale naprosto postačí, když se budeme chovat tak, abychom jim neubližovali."


6. Jak bys zhodnotila schopnost zvířat prožívat emoce, ať už pozitivní nebo negativní  - určitě na to máš různé pohledy ze školy "zemědělky", ale i z praxe se životem vedle psů a koní...

"O tom, co si zvířata myslí, jak a jestli o nás, sobě a všem okolo, dokáží přemýšlet, se můžeme jen dohadovat. To, že zvířat cítí a své pocity dokáží více či méně vyjadřovat, je jisté. Nikdo z nás jim přesně do hlavy nevidí. Pokud je ale pravda, že oči jsou oknem do duše, tak bychom si jich jako lidé měli všímat daleko víc.  Každé zvíře dokáže své pocity vyjádřit - to že neumí mluvit nás neopravňuje k tomu, je ignorovat. Bohužel se velmi často stává, že strach a nepochopení je velmi častou emocí. Měla jsem tu možnost. nebo spíše povinnost, vidět zvířata těsně před ,,smrtí, popravou, utracením, poražením“, říkejte si tomu kdo chce jak chce. Nevím o čem přemýšlela, jestli jednala jen instinktivně, ale ten děs, strach a otázka proč? z nich cítil snad každý.
Myslím si, že většina lidí na pultu nevidí tele, krávu, slepici, ovci nebo prase, ale jen kus červené hmoty, která se upravuje a moc jim chutná. Je jedno, o jaké zvíře jde – pro nás je nepochopitelné pojídání psů, pro Indy pojídání skotu."

7. To máš určitě pravdu. Ještě zpět k fighterské oblasti: máš hodně atraktivní, ale velmi náročný zápasnický styl, kdy jsi velice aktivní a neustále soupeřku válcuješ dlouhými kombinacemi. Přemýšlíš v ringu nad tím co děláš, nebo bojuješ vyložene instinktivně?

"Vzhledem k tomu, že boxuji opravdu velmi krátce, je můj styl v ringu spíše otázkou aktuálního stavu a rozpoložení.  V těch posledních zápasech jsem si již uvědomovala a viděla, kde je místečko pro úder, ale rozhodně se v mém případě zatím nejedná a nějakou promyšlenou taktiku. Přemýšlet v ringu se snažím a ale musím přiznat, že zatím za mě přemýšlí spíš trenér za provazy, kterého, což mě samotnou velmi udivilo, vnímám a snažím se poslechnout. I do budoucna bych si ráda udržela tento styl - tedy aktivní práce od začátku do konce. Ačkoliv je opravdu fyzicky dost náročný, zatím se vyplácí. :-) Se zkušenostmi věřím přijde i taktika a technika v kombinacích a hlavně v pohybu na nohou - který mi zatím dost chybí."

8. Jak vidíš vliv bezmasé stravy na fyzický výkon? Jak• je tvoje tréninková zátěž?

"Má tréninková zátěž je dovolím si říct docela vysoká. 4 dny v týdnu mám trénink dvoufázový - tedy dopoledne fyzická  příprava - posilovna, běhy a podobně a odpoledne techniky, sparingy a tak. Dvakrát týdně mám jen jednu fázi - to je většinou jen nějaký běh, nebo jiná ,,fýza".  Mimo to samozřejmě procházky a cvičení se psy, koně a práce kolem nich a podobné radosti života. :-) V této zátěži jsem měla možnost vyzkoušet oba způsoby stravování. Jak bezmasou stravu, tak klasickou. Po vyřazení masa z jídelníčku rozhodně nevidím žádný posun k horšímu. U mě je to naopak. Maso jsem vždy zpracovávala velmi obtížně a pomalu. Teď jsem do půlhodinky po jídle fit a v pohodě. Samozřejmě je potřeba dodat tělu dostatek bílkovin - což v dnešní době vzhledem k mnoha alternativám není problém. Člověk si jen musí hlídat sacharidy a tuky, které tyto výrobky někdy obsahují ve vyšší míře než  maso."

9. Jeden dotaz z netu: jak se díváš na suplementy? Používáš nějaké a jestli ano, můžeš něco doporučit?

"Já moc suplementů nepoužívám.  Co mám moc ráda, jsou tedy proteinové nápoje. Většinou  si ho dávám po tréninku a  doma před spaním - ten je úplně bez sacharidů.  Jinak  při velmi náročném tréninku jsou samozřejmě doplňky v rozumné míře vhodné. Vždy je ale potřeba vědět, k jakému účelu je chci použít a podle toho správně zvolit. Výrobků a značek je celá řada. Já osobně mám ráda protein od firmy Champion nutrition. Při náročném tréninkovém cyklu ještě HMB od  PhD Pharma. Každý sportovec si může najít značky, příchutě i složení, které mu budou vyhovovat. Právě z těchto důvodů bych ale doporučovala konzultaci s odborníkem, který každému ušije jeho výživu na míru."

10. Vyhrála jsi MistrovstvÌ ČR s kickboxu, jaká je tvoje další meta? A pokud tvé úspěchy budou pokračovat (k čemu moc držíme palce :-) ) , jak se díváš na to, že bys třeba inspirovala jiné fightery a fighterky k bezmasé stravě a vůbec životnímu stylu ohleduplnému ke zvÌřatům?

"Vyhrát MČR v kicboxu je sice velmi pěkné, ale je to pro mne jen začátek. Dalo by se říci tak trochu nakopnutí a potvrzení toho, že jsem se vydala správnou cestou se správnými trenéry a fajn kolektivem. Hledání trvalo sice dlouho - v letech, kdy většina se sportem pomalu končí já s tím svým, snad již tedy pravým, teprve začínám. Mou další metou je vždy můj příští zápas, kde chci být lepší, rychlejší a přesnější nejen než soupeřka, ale než já sama na  zápasech předchozích. Kam až by mohlo mé působení v thaiboxu vést zatím netuším - mnohdy netuším co bude za týden, ale udělám co bude  v mých silách, abych trenérům a všem, kteří mi s tréninkem pomáhají, byla schopna vrátit to, co do mně při tréninku vkládají a přiznávám, že  většinou je to se mnou dost boj. Co se inspirace týče - já  a i mnoho dalších a lepších sportovců a lidí obecně, kteří se stravují bez masa, můžeme okolí ukázat pouze to, že to jde. Ukázat jak to jde. Ale upřímně je to hodně velká změna a odhodlání a chuť do toho to jen zkusit musí v sobě najít každý sám.  Mě maso nedělá dobře - o to jsem to měla snazší. Bezmasá strava je  jen částí životního stylu, který uznává práva a nároky zvířat. Všem lidem bych doporučila strávit pár minut v provozech na porážku a zpracování masa -  to je inspirace řekla bych až neuvěřitelná. Videa, která běhají po netu, jsou sestříhaná, upravená podle potřeb - a tak je i většina lidí bere. Chce to holou realitu, beze střihu, bez hudby a kdyby šlo ještě tak přenést ten pocit.  Ohleduplnost ke zvířatům by měla být součástí morálního kodexu, který je člověku vštěpován bez ohledu na to, jestli maso jí, nebo ne.
 

Zpět na Novinky