Inteligence zvířat v týdeníku RESPEKT

“Kdyby lev uměl mluvit, nedokázali bychom mu porozumět.” Tento slavný citát filozofa Ludwiga Wittgensteina dokresluje velice zajímavý článek z aktuálního vydání týdenníku Respekt, který se zabývá inteligencí zvířat a naší schopností jí pochopit. “Hledáme cizí inteligenci v kosmu, ve skutečnosti je ale na dosah, v hlavách zvířat - nepochopitelná a záhadná,” uvádí dále autor článku Martin M. Šimečka. Od dob Descarta, který definoval zvířata jako v podstatě mechanicky jednající objekty, jež nemohou myslet a cítit (což zásadně ovlivnilo přístup ke zvířatům na stovky let) se vědecký diskurz zcela změnil. “Čím více lidé inteligenci zvířat zkoumají, tím více zjišťují, že jsou mnohem inteligentnější, než jsme dosud mysleli,” uvádí autor článku. A to se týká i nejen zvířat, která jako “chytrá” bereme už v podstatě běžně, jako jsou třeba psi nebo lidoopi (článek cituje studii, kde byl šimpanz Ayum schopný si zapamatovat řadu číslic lépe, než naprostá většina studentů; nebo případ kolie Chaser, která podle jména identifikuje tisíc plyšových hraček, což je pro běžného člověka nedosažitelná meta), ale i druhy jako jsou ryby nebo ptáci. Napříkla u ryb se prokázala schopnost rozpoznávat lidské tváře, u vran pak používání nástrojů a abstraktního myšlení odpovádajícího schopnostem sedmiletých dětí. 

Nicméně problém je, že svět z pohledu zvířat je od toho našeho natolik odlišný, že mu nejsme schopni porozumět. Zřejmě nejdál došel v pokusu proniknout do něj profesor uviverzity v Oxfordu Charles Foster, který zkoušel proniknout do mysli zvířat tím, že se pokusil vždy několik dnů žít jako oni - včetně napříkla chůze po čtyřech. Nicméně jak sám uvádí, stejně se své lidské slupky nezbavil a nebyl schopný zvířecí vnímání světa pochopit a porozumět mu.  “Skvělým příkladem inteligence, který si mi lidé vůbec neumíme představit, jsou chobotnice,” uvádí ve svém článku Martin M. Šimečka. “Chobotnice jsou bezesporu inteligentní, dokáží otvírat sklenice pomocí nástrojů, udělat z kamenů ochranou zeď před svou skrýší apod. Přiblížit se jejich myšlení je však prakticky nemožné, jelikož jejich inteligence se vyvíjela úplně jinak, než naše. Jejich vědomí má takovou formu, kterou si neumíme představit.” 

Už převratná vědecká koncerence k Cambridgi v roce 2012 uznala, že struktura mozku savců, ptáků nebo třeba právě chobotnic umožňuje existenci vědomí. Pokud si tento fakt připustíme, bude pro nás mnohem těžší zvířata bezdůvodně zabíjet nebo využívat. Jak říká oxfordský profesor Charles Foster, i když je svět zvířat jiný a my ho nedokážeme pochopit, jsou to naši blízcí příbuzní, ke kterým se chováme jako psychopaté.

Celý velice zajímavý článek najdete v aktulním vydání tydeníku RESPEKT


Zpět na Novinky