Na veganské stravě se cítím perfektně, říká profesionální hokejita Lukáš Turek

Že je veganská strava vhodná v různých sportovních odvětvích ukazují příklady čím dál většího množství sportovců. Jedním z nich je i Lukáš Turek , který hraje za německý prvoligový tým Hamburg SV. Co ho k veganství přivedlo a jaké jsou jeho zkušenosti s rostlinnou stravou v tréninkové zátěži nám už prozradí Lukáš sám v tomto rozhovoru. 

Lukáši, můžeš na začátek říct něco o sobě, jak ses dostal k hokeji a k veganství?

"Ahoj, k hokeji jsem se dostal díky mému taťkovi. On sám hokej miluje a rád ho hraje, takže když jsem byl malý, trávil jsem s ním hodně času na zimáku a rád na něj koukal. Hned jsem věděl, že to chci také zkusit. Od nějakých necelých 4 let jsem začal u nás ve Vimperku se školou bruslení, hrozně mě to bavilo a chtěl jsem pořád trénovat. Potom jsem dostal od rodičů první výstroj a šlo se na věc. No, a od té doby jsem u hokeje zůstal.

K veganství jsem se dostal přes moji bývalou přítelkyni, která tehdy měla menší zdravotní potíže a objevila RAW a vegan stravu. I já sám jsem se tenkrát necítil na ledě úplně fit, a tak jsem si říkal, že to zkusím, že mohu jen získat. Postupně mi ukazovala různé recepty a mě se to začínalo líbit a chutnat. Postupem času jsem vyřadil různé potraviny, nahradil je zdravými a od té doby jsem u toho zůstal, jsem spokojený a cítím se perfektně."

 

 

 

Zatímco v jiných sportech je veganství už poměrně rozšířené, v hokeji zatím ještě příliš ne. Znáš ty sám některé jiné vegany-hokejisty? A jak bys zhodnotil vliv rostlinné stravy na tvou sportovní výkonnost?

"Abych pravdu řekl, sám jich moc neznám, vím o jednom profesionálním hokejistovi, který hraje tady v Německu. Co se mi poslední dobou ale líbí, je, že se konečně ve sportech klade větší důraz na výživu. Nedávno jsem viděl video, kde byl jeden hráč z české extraligy, který také kompletně změnil jídelníček a výživu a byl moc spokojený s výsledkem, to mě potěšilo.

Musím říct, že se mě na to spousta lidí ptá. Otázky typu „jak se cítíš“, „jak to můžeš při tolika trénincích zvládnout“ nebo „sportovec přece potřebuje maso“ jsou celkem časté.

Za mě říkám, že se momentálně cítím skvěle. Kdybych měl srovnávat moji výkonost před a po změně mého stravování, cítím se teď mnohem lépe a plný energie. Zvládám stejně tak náročné tréninky jako dříve, ale necítím se po nich tak vyčerpaný."

 

 

 

Můžeš prozradit pár svých výživových tipů? 

"Takový menší tip je, ráno začít něčím sladkým, ovoce, smoothie, datle.

Třeba já konzumuji ovoce a zeleninu velmi rád, ale mám to nastavené tak, že se snažím ovoce jíst maximálně do odpoledne a večer už jen zeleninu.

Další tip pro lidi by mohl být, aby se snažily už ty 4 hodiny před spaním nejíst.

Malý tip pro sportovce, já si rád před výkonem dám hrst ořechů (vlašské, mandle).

Je to ale individuální, ne každému by to, co jsem tu řekl, vyhovovalo." (úsměv)

 

 

 

Jakou roli hráli v tvém rozhodnutí k přechodu na veganství etické důvody a jak bych popsal svůj vztah ke zvířatům? 

"Samozřejmě v tom hrály etické důvody svoji roli. Uvědomil jsem si pár věcí, třeba to, že spousta lidí to má tak nastavené, že pes a kočka jsou mazlíčci, na ty se musí dávat pozor, ale ten zbytek? Jednou jsem tak surfoval na internetu a našel jsem tam obrázek, kde na jedné půlce je muž se ženou, žena byla v šoku a povídala, že málem srazila psa, že je jí hrozně, je v šoku, atd. Muž ji říká, že se musí uklidnit, že se dojdou najíst. Na druhé půlce obrázku už sedí v restauraci a číšník se jí ptá, co si dá. A ona si objedná kuřecí křídla. V ten moment jsem si řekl:„je nějaká dělící čára? Takhle to mít nechci.“

Můj vztah ke zvířatům je kladný. U rodičů na Šumavě máme pořád na zahradě kočky a naši mají psa. Až budu mít více času, určitě si také jednoho pořídím. Líbí se mi, jak na tebe dokáže čekat a radovat se z maličkostí. Hlavně, když je člověk smutný, nebo má nějaké problémy, jdeš s ním ven, on na tebe koukne tím svým pohledem, a ty jsi zase šťastný."

 

 

 

Jak vypadá tvůj trénink? Kolik času mu sportu a hokeji denně věnuješ?

"Můj trénink se odvíjí podle toho, co je za den. První dva dny v týdnu se věnujeme hodně síle a výbušnosti. Zpravidla mám suchý trénink, to znamená, že běhám, nebo chodím cvičit a posilovat. Poté se převléknu do výstroje a následuje trénink na ledě. Středu většinou pracuji na core, stabilitě a zpevnění těla, poté opět trénink na ledě. Čtvrtek bývá o tom, dobře se připravit, protože pátek následuje zápas. Takže tam věnuji čas před tréninkem tomu, abych se dobře protáhl a lehce zaposiloval. Poté je lehký výběh, čas na převlečení a trénink na ledě, kde se řeší spíše taktické věci a nácviky různých herních situací před zápasy. Pak přijde víkend a to jsou zpravidla 2 zápasy (pátek a neděle). V sobotu je na plánu regenerace a výběh.

Denně strávím tréninkem 3-3,5 hodiny."

 

Žiješ v Německu a zde je nabídka veganských potravin hodně široká. Jsou nějaké speciality a věci, které máš obvzlášť v oblibě a můžeš doporučit? 

"Ano, jsem tu 3,5 roku. Musím říct, že jsem ohromně překvapený, jaký výběr, ať už potravin, bio obchodů, nebo vegan restaurací tady je. To si hodně užívám, rád chodím do těchto obchodů, všechno je tam čerstvé a krásně to voní. 

Oblíbil jsem si tady v Hamburku jednu restauraci, kam rád chodím na skvělou veganskou pizzu nebo cokoli jiného.

Ve vaření a přípravě jídel se stále učím něco nového a experimentuji.

Jako sportovec hodně využívám konopný protein, chia semínka a spirulínu.

K pití si dám rád mate čaj, který používám i do různých předtréninkových nápojů, které si dělám.

Skoro každé ráno si dělám ovocné smoothie se špenátem. Pak se cítím fajn a můj den může začít.

Nikdy bych neřekl, kolik možností veganská kuchyně nabízí, je to skvělé."

 

 

 

V Čechách je hokej takřka národní sport, jak je na tom s popularitou v Německu? A jak se vede oddílu, za který hraješ? 

"Tady je to samozřejmě jiné, než v České republice. Je to dané i tím, že Německo je větší.

Ale kdybych měl říct, na jakém místě je zde hokej, tak bych odpověděl, že tak na 5. Zde je národním sportem a sportem číslo 1 jednoznačně fotbal, člověk pozná, když se tady u nás v Hamburku hraje fotbalový zápas, to vždycky propukne fotbalové šílenství. V Německu je snad každý, od malého kluka, až po pána v důchodu zapálený pro fotbal. Kromě mě. (smích). Fotbal je pro mě opravdu španělská vesnice a kluci v šatně si mě za to dobírají. (smích)

Dále je tu velmi populární házená, basketbal, pozemní hokej a pak přijde lední hokej a tenis.

Jak jsem ale již říkal, fotbal je zde v popularitě daleko vepředu. Na druhou stranu ale musím říci, že fanoušci zde na zimních stadionech jsou neskuteční. Abyste v České republice hráli před 2000 a více fanoušky, musíte hrát za top tým nejméně v 1.lize. Tady lidé nemají problém přijít v takovém počtu na 3. Ligu. To, jak zde fandí, celý zápas zpívají, skandují, připravují si různá chorea, to je neskutečný pocit. Člověk si to užívá!

Já jsem před touto sezónou přišel do klubu HSV. Zatím se nám daří, momentálně jsme na 2. místě."

 

 

 

Jak reagují tvoji spoluhráči a známí na to, že jsi vegan? Musíš ještě bojovat s nějakými předsudky, nebo je tohle už bez problémů?

"Berou to úplně v pohodě. Samozřejmě, že si kluci čas od času udělají srandu, když je třeba týmová večeře, ale není to tak, že by to bylo nějak špatně myšleno. Já je pak při tréninku v nějakém cvičení předjedu, nebo mu dám pěkný hit a rýpnu si, že ho srazil vegan. Takže je to takové oboustranné. (smích)

Spíš naopak, musím říct, že už se mi pár kamarádů, ať už hokejistů, nebo jiných ozvalo a ptali se, co a jak jím, jak by měl člověk začít a že by chtěli také něco změnit. To byla věc, která mě potěšila a na kterou samozřejmě vždycky rád odpovím."

 

 

Jaký máš sportovní cíl? 

"Cíl jako takový je jednoznačný a to být zdravý, od toho se potom odvíjí ten zbytek. Já jsem si letos bohužel z jednoho zápasu odnesl zlomeninu záprstní kůstky a celkem dlouho jsem musel být bez hokeje. Teď už je ale vše doufejme na správné cestě, takže chci stihnout letošní play-off.

Máme tady daný cíl, a tím je, vyhrát titul. Takže jdeme do každého zápasu naplno a uvidíme, jestli se to podaří.

Sportovní cíl? Je jasné, že každý, kdo dělá nějaký ten sport, chce hrát tak vysoko, jak jen to jde. To je samozřejmě i můj cíl. Chci zbytek sezóny dohrát tak, abych se sebou mohl být spokojený. Potom se uvidí, jaká nabídka přijde."

 

 

 

Co bys doporučil sportovcům, kteří se o veganství zajímají, ale nemají k přechodu na rostlinnou stravu zatím odvahu? 

"Je těžké, dát nějaký přesný recept, nebo radu, co a jak člověk musí dělat. Myslím si, že to je na každém. Člověk si to musí zkusit a sám objeví, co mu vyhovuje. Od sebe vím, že je to všechno o tom prvním kroku. Pak už to jde samo. Hlava se potom nastaví tak nějak automaticky a tomu tělu pomůže. Já jsem s tím přechodem neměl vůbec problém.

Co je ale nejdůležitější, je to, aby to člověk dělal pro sebe, protože to tak cítí a nenechal se odradit nějakými negativními řečmi z okolí.

Prostě dělej to, co chceš a co si myslíš, že je správné, na ostatní nekoukej. Důležité je, že to dává smysl tobě."

Zpět na Články